Historické pamětihodnosti města Českých Budějovic

Nejenom mladí návštěvníci Českých Budějovic mohou využít následující nabídku základního vycházkového okruhu, který je seznámí s historickými pamětihodnostmi města.

Obsah vycházkového okruhu

1. Založení města - Přemyslem Otakarem II. - r.1265, královské město na soutoku řek Malše a Vltavy
2. Budova DDM - Hardtmuthova vila (nyní budova DDM) - budova z počátku tohoto století
3. Soutok Malše (délka 101 km) a Vltavy (délka 433 km) Severně od soutoku před vznikem města stála vesnice Budivojice (dle majitele osady Budovoje - viz. jméno Budějovice + pověst)
4. Hradby
5. Mosty
6. Soud
7. Budova JČ divadla
8. Vstupy do města (brány, městské opevnění)
9. Věže
10. Městské sady, Mlýnská stoka
11. Česká ul., Piaristické náměstí
12. Bývalá zbrojnice a solnice
13. Dominikánský klášter a kostel Obětování p. Marie
14. Sousoší Nejsvětější trojice (sloup s korintskou hlavici, lebka /důlek/ - pověst)
15. Hroznová ulice, Masné krámy
16. Krajinská ulice (pamětní deska Ondřeje Puklice)
17. Náměstí Přemysla Otakara II
18. Černá věž
19. Kostel sv. Mikuláše
20. Kaple úzkosti páně(těsně přilehlá ke kostelu sv. Mikuláše)
21. Kněžská ulice
22. Hradební ulice

Procházka historickým centrem

Od budovy DDM (Dům dětí a mládeže-bývalá Hardtmuthova vila) půjdeme ulicí U Zimního stadionu k letnímu kinu Háječek a na Krumlovské aleje k soutoku řek Malše a Vltavy. Na soutoku těchto dvou řek bylo r. 1265 založeno českým králem Přemyslem Otakarem II. nové město - České Budějovice.

Vltava - (přitéká od Rožnova kolem Jihočeských papíren, vodárenské věže …) nejdelší a nejvodnatější česká řeka (délka toku 433 km). Hlavním pramenem Vltavy, nazývaný Černý potok, vzniká na jihovýchodním svahu Černé hory v nadmořské výšce 1172 m. v úseku od Kvildy se Černý potok nazývá Teplá Vltava. Ta se nedaleko obce Chlum u rašeliniště Mrtvý luh spojuje se Studenou Vltavou, druhým hlavním pramenem toku Vltavy, pramenícím v Bavorsku, a vytváří dál jediný tok.

Malše - (přitéká od Malého jezu kolem budovy Jihočeského divadla) pramení na rakouské straně Novohradských hor ve výšce 900 m n. m., v jednom úseku svého toku tvoří naši a u Dolního Dvořiště vstupuje na naše území. Má poměrně čistou vodu a proto na jejím toku u Římova byla vybudována v letech 1975 - 1980 přehrada, která zajišťuje pitnou vodu pro Č. Budějovice i další města jižních Čech. Po úpravě říční vody z Malše tak město získává potřebné množství pitné vody - římovská úpravna vody má kapacitu 1400l/sec. a měla by zajistit potřebu vody pro 350 000 obyvatel. Délka toku je 101 km.

Ještě před vznikem města Č. Budějovice stálo severně od soutoku řek na pravém břehu Vltavy několik domků, které tvořily osadu Budivojice, nazvanou podle majitele osady - Budivoje. Budivojovu osadu lze sledovat v místech u Staroměstského hřbitova nedaleko obchodního domu Družba. Podle jména původní osady (Budivojice) prý dostalo jméno i nově založené královské město Budějovice.

O původu jména města se vypravuje i jiná pověst: Když král Přemysl Otakar II. pobýval v místech, kde byl zakládán českobudějovický klášter (1. budova v nově vznikajícím městě), a které ještě neměly jméno, obdržel zprávu o narození svého syna. Pod dojmem této zprávy král radostně zvolal: "Bude jich více!" Lidé, kteří slyšeli královo volání, nazvali podle tohoto zvolání nově vznikající město Budějovice. Budějovice byly Přemyslem Otakarem II. určeny za silnou oporu královské moci, a také proto, bylo město obehnáno dvojitými hradbami s příkopy, do nichž byla svedena voda z Malše a Dobrovodského potoka. Od budovy hvězdárny, kde se zastavíme, je pěkný pohled na zbytky městských hradeb.

K hradbám půjdeme od soutoku řek Malše a Vltavy. Podél Malše mineme místo, kde dříve sloužil tzv. "železný most", postavený v roce 1889 místo původního dřevěného mostu, po kterém vedly koleje koněspřežky, kolem budovy krajského soudu přes tzv. "zlatý most" přijdeme k budově Jihočeského divadla a po Zátkově nábřeží ke zbytku hradeb na břehu slepého ramena Vltavy. Budova krajského soudu ( z roku 1902 ) stojí na místě bývalého Krumlovského rybníka zřízeného roku 1514 před povodněmi a k jistější obraně města. V roce 1802 byl rybník vysušen a později ( v letech 1821-1828 ) byl jeho středem navezen násep, po němž vedly koleje koněspřežky. Tzv. "zlatý most" z roku 1881( to byl původní, pak byl přestavěn do dnešní podoby - kolem roku 1901-1930) klene řeku Malši vlevo od budovy divadla. Jeho pojmenování prý pochází podle velikého finančního nákladu.

Budova Jihočeského divadla : divadlo v Č. Budějovicích mělo v těchto místech svou budovu již v 18. stol. Přestavěno bylo roku 1819 (nad sklepy pivovaru, stojícího na protější straně ulice).Roku 1856 zde hrál naposledy ve hře Chudý kejklíř J.K.Tyl (ve výklenku tuto událost připomíná busta J.K.Tyla ).

Do města se v dřívějších dobách vstupovalo jednou z bran zvanou Rožnovská-či Stradonická, popř. Krumlovská, Linecká - a to podle směru, odkud se do města přicházelo.V místech dnešního divadla na nábřeží Malše vedla hradební zeď, v jejíž vnitřní hradbě stála věž - její zbytky jsou vestavěny do budovy divadla.

Městské opevnění budované již za Přemysla Otakara II. a upravované po r. 1339 bylo zesíleno koncem15. Stol. A přestavováno v 16. stol.

Vnitřní vysoká městská hradba byla v minulosti opatřena osmi poloválcovými baštami, hradebními věžemi a průchodními brankami k vodě. Souvislý hradební úsek se zachoval až do současnosti v prostoru od Biskupské ul. po bývalý dominikánský klášter . Ukážeme si zachovalou poloválcovou věž v biskupské zahradě v níž bývalo mučidlo "železná panna", a proto se jí dnes říká - Železná panna.Po břehu slepého ramene Vltavy přijdeme k průchozí tzv. "vodní brance" směřující k Radniční a České ulici.Na druhém břehu vidíme Sokolský ostrov - dříve zvaný Schnarcherův - obtékaný zprava i zleva Vltavou. Na Sokolském ostrově stojí Sokolovna, krytá plovárna a sportovní stadion.Dojdeme k Přednímu mlýnu a dále Mlýnskou nebo Panskou ulicí projdeme směrem k sadům k Rabenštejnské věži - druhé zachovalé hradební věži ze 14. stol. ( na rohu Hradební a Panské ulice ), architektonicky zajímavé (kamenné krakorce).

Po můstku přes Mlýnskou stoku přejdeme do městských sadů, které vznikly na místě dřívějších hradeb a příkopů koncem 70. let minulého století - táhnout se od Mariánského náměstí k Senovážnému náměstí.Mlýnská stoka - ve městě bylo několik Mlýnů - proto Mlýnská stoka. Např. na dnešním Senovážném náměstí stál u Mlýnské stoky tzv. špitální mlýn, který mlel a čistil tuhu.

Přijdeme do České ulice - prohlédneme si některé pozoruhodné domy v této ul. např. čp. 30,36,45,28,50.Z České ulice odbočíme na Piaristické náměstí a prohlédneme si následující objekty: po pravé straně náměstí budova bývalé zbrojnice a solnice - na východním průčelí přečteme letopočet 1531, upozorníme na tři terakotové hrubě opracované masky - dle pověsti hlavy zlodějů, kteří se pokusili roku 1316 o loupež v sousedním klášterním kostele, přičemž byli dopadeni a popraveni. Pravděpodobně jsou to masky stavitele, tovaryše a učedníka pracujících na stavbě. Mezi klášterem a solnicí je zachován zbytek zdi s branným obzorem a polygonální baštou, přiléhající ke klášterní budově.

Areál dominikánského kláštera s kostelem Obětování P.Marie: Klášterní chrám Obětování P. Marie - nejstarší, umělecky pozoruhodné stavitelské dílo patří mezi několik našich ojedinělých gotických kostelů, při nichž bylo použito cihel.Stavba trojlodní baziliky s příčnou lodí, pětiboce uzavřeným vysoký chórem s původními kružbovými okny - pokračovala až do 70.let 14. století.Na vnější straně chrámu jsou patrny figury žáby a draka, k nimž se vztahují pověsti - proroctví o konci světa či spadnutí chrámu (doleze-li žába až ke střeše chrámu), pověst o drakovi, který ničil stavbu nového chrámu.

Nad hlavním vchodem do chrámu se klene barokový portál, ozdobený sochou P.Marie se znakem dominikánského řádu. Na něm přečteme latinský nápis, který v překladu zní:"O třicet jeden rok stojí tato budova dříve než město". Nápis ovšem neodpovídá skutečnosti - chrám byl založen současně s městem roku 1265.

K chrámu přiléhá klášterní budova. Dominikánský klášter byl zrušen roku 1784, jeho budovy byly předány piaristům, kteří sem přenesli gymnázium, zestátněné v roce 1871.Bílá věž při klášteře je pozdně gotická, s barokní bání z r. 1772.

Z Piaristického náměstí půjdeme vlevo do České ulice. (míjíme sousoší Nejsvětější Trojice - na sloupu s korintskou hlavicí. Práce z r.1741),do Hroznové ulice k budově Masných krámů na rohu Hroznové ul. a Krajinské ulice.

Masné krámy - již ve 14. stol. na příkaz Karla IV. byl odstraněn z tržiště prodej masa a soustředěn do masných krámů. Dnešní vzhled masných krámů pochází z druhé pol. 16.stol. ( budova postavena r. 1554 - renesanční podoba patrna na zadním štítu budovy),vstupní průčelí bylo empírově upraveno r. 1831, roku 1953 byly Masné krámy upraveny na restauraci.

Krajinskou ulicí, kolem nárožního domu s pamětní deskou připomínající zavraždění primátora města Ondřeje Puklice ze Vztuh roku 1467 za jeho věrnost králi Jiříka z Poděbrad, vstoupíme na náměstí Přemysla Otakara II .

Náměstí Přemysla Otakara II - největší čtvercové středověké náměstí ČR - je zhruba orientováno podle světových stran a svým čtvercovým půdorysem (133 m ) s pravoúhlým vyústěním dvojice ulic na všech rozích prozrazuje, že město bylo zastavováno plánovitě.

Prohlídka náměstí: Uprostřed náměstí je barokní kašna z r. 1727, umělecké dílo podle návrhu Fr. Bauguta a Jana Rappa provedené Josefem Dietrichem a kameníkem Z. Hornem.Asi 4 m od kašny směrem k hotelu Zvon si ukážeme "bludný kámen".Vztahuje se k němu poprava 10 mladíků,kteří byli spoluvini na vraždě rychtáře Katzenjagla roku 1470.Pověst vypráví, že tento kámen má kouzelnou moc - kdo jej bezděky překročí v 9 hodin večer, bloudí zmateně ulicemi a nemůže najít správný směr cesty.

Radnice - v jihozápadním rohu náměstí : původní renesanční budova byla postavena r. 1555 V. Fuggeralem, barokní přestavba v letech 1727 - 1730 provedena podle návrhu Ant. E.Martinelliho. Dvoupatrová budova má dva vchody - po levé straně levého vchodu je zazděn vídeňský loket, podle něhož kupci přeměřovali zboží. vypínají tři věže s cibulovitými báněmi.Mezi věžemi na římse jsou umístěny 4 sochy, vytesané budějovickým sochařem Josefem Dietrichem(r. 1731),které představují Spravedlnost,Moudrost, Statečnost a Opatrnost.Na průčelí budovy jsou umístěny plastické znaky Čech, Moravy,Slezka a města Českých Budějovic.Na štítu pod střední věží znázorňují dva římští hrdinové dvě hlavní občanské ctnosti: Moratius Cosles znázorňuje statečnost a Mutius Scaevola věrnost.

Městské domy po obvodu náměstí (i ve všech hlavních ulicích ) :upozorníme, že jsou zachovány domy s loubím v rozsahu, jaký nemá ve střední Evropě obdoby. Domy jsou původu gotického a renesančního - dochovaly se gotické portály, arkády loubí, bezžebrové gotické klenby loubí s lomenými čely a základ půdorysů jednotlivých domů,renesanční klenby ze 16. stol. a četná průčelí z této doby. Na severní straně náměstí prohlédneme dům čp. 67 - s trojlistovým vlysem nad loubím, čp. 55 - s pozoruhodným portálem a oknem v podloubím.Na jižní straně náměstí - v loubí domu čp. 121 - dřevěný řezaný pozdně gotický strop, v domě čp. 114 - fragment gotické freskové malby. Ukážeme, že pro Č.Budějovice je charakteristický typ renesančního průčelí se grafitovým rámovím oken na hladké ploše s volutovou atikou - 60. Letech 16. stol. se uplatnil na domech na náměstí čp. 77, 80, 114. Početná jsou reprezentační průčelí domů upravená na konci 18. stol. a počátkem 19. stol.

Černá věž - tvořila původně součást hřbitova, sloužila jako zvonice a hlásná věž. Její základy položil r. 1549 Hana Spatz, stavbu v letech 1550 - 1577 provedl ministr Lorennc a z největší části ministr Vincenc Fuggeral ( Vogarelli ). 72 m vysoká věž z kamenných kvádrů ( zdi 3 m silné ) je ve spodních sloupky nesou střechou s trojitou renesanční bání. Ve věži je několik zvonů - největší z nich je Bumerin. V kruhovém přídavku u věže je šnekovité schodiště, nad vchodem letopočet 1533. V letech 1983 - 1986 byla věž důkladně opravena - je zpřístupněna návštěvníkům, proto je možné po prohlídce věže zvenčí vystoupit na věž a prohlédnout nejen město, ale i celou českobudějovickou rovinu: na jihu se zvedají Slepičí hory s Kohoutem ( 870 m ), jihozápadně Blanský les s Kletí ( 1084 m ), na západě Velký Chlum (1118 m), Libín (1091 m) a Boubín (1262 m).

Děkanský kostel sv. Mikuláše - původně městský farní kostel, byl založen již ke konci 13. Stol.,byl několikrát přestavován ( např. v letech 1518 - 1535 ), nynější podobu získal až kolem r. 1649. Dnešní stavba kostela sv. Mikuláše je výsledkem kompromisu, jímž se nové výtvarné ideje raného barokního slohu vyrovnávaly s pozůstatky starší pozdně gotické stavby. Průčelí kostela ( průčelní štít byl předělán J.A.de Maggi v letech 1686 - 1688 ) má tři vchody, nad nimi výklenky se sochami sv. Mikuláše, sv. Václava a sv. Auretiána, nad oknem ve štítě je výklenek se sochou P. Marie. Kolem kostela býval městský hřbitov, zrušený r. 1784.

Na místě, kde stávala na původním hřbitově kolem městského kostela gotická kaple sv. Jakuba, v sousedství školy a kaplanky, byla v letech 1727 - 1731 postavena neznámým architektem barokní kaple Úzkosti Páně - drobná čtyřboká stavba, značně převýšená, se dvěma nárožními vížkami v západním průčelí. Stavba je položena do těsné blízkosti kostela sv. Mikuláše na pokračování jeho podélné osy.

Kněžská ulice - skupina pozdně gotických domů, renovovány.Pozornost věnujeme nárožnímu domu čp. 373/10 - na průčelí má ornament, sgrafita z r.1557.

Úzká Hradební ulice připomíná boby dřívějšího opevnění města - jmenuje se podle dřívějších hradebních zdí, mezi nimiž a hradebními příkopy protéká Mlýnská stoka. Hradební ulicí bylo město odděleno od vyšších hradeb. Hradební ulice se táhne v půlkruhu kolem vnitřního města až k Přednímu Mlýnu. Z Hradební ulice vyjdeme již na křižovatce s Krajinskou ul. - u vyústění Krajinské ul. na Sady si připomeneme, že zde stávala Pražská brána, kde byl 1611 zastřelen pasovskými vojsky městský písař Šimon Plachý, podle jeho jména se jmenuje nedaleká ulice. V Krajinské ul. ukážeme skupiny starobylých domů - např. pozdně gotické : čp. 43/8, 234/25, renesanční s klasicistními fasádami čp. 260/22 až 271/31. Z Krajinské ul. vstoupíme do prostranství městských sadů - upozorníme na kamenný památník sochaře F.Bílka na počest básníku Otakaru Mokrému, ukážeme budovu krajské knihovny, Státní vědecké knihovny, budovu městské polikliniky Sever, budovu Besedy… Sady projdeme na křižovatku k budově pošty - vejdeme na Senovážné náměstí.

Na rohu Senovážného náměstí si prohlédneme budovu SOU společného stravování, která sloužila původně kněžím řádu cisterciáků z Vyššího Brodu, kteří v Č. Budějovicích učili na gymnáziu - proto se budova nazývá Vyšehradský dům,,. Později zde byla zřízena tiskárna lidové strany a bylo zde umístěno velitelství vojska 5. pěší divize. Budova byla postavena r.1863

Upozorníme na budovu Metropol z konce 60. let a budovu Jihočeského muzea, vystavěnou v letech 1898 - 1901, ( muzeum slouží svým účelům od roku 1903),budovu Městského domu kultury - postavenou podle projektu věhlasného pražského stavitele Ignáce Ullmanna ( z r.1872). Přijdeme do Široké ulice - prohlédneme si dům čp. 7 (portál s lomeným obloukem, patro vysazené na krakorcích ) a vrátíme se do Kněžské ulice ke koncertní síni B. Jeremiáše, zřízené na místě bývalého kapucínského kláštera založeného rokku 1614.Ulicí Jirsíkova půjdeme do ul. Dr. Stejskala (Divadelní) - prohlédneme si pozdně barokní palácek čp. 352/15 s rokokovým dekorem na průčelí.Přes tzv. "zlatý most" vejdeme na Lidickou třídu - k Mánesově ulici k budově původní stanice koněspřežky, která je v současné době v areálu tužkárny Koh-i-noor.

Tužkárna Hardtmuth byla založena roku 1790 - původně jako továrna na kameninové zboží .

Tuto základní trasu po historické části Českých Budějovic lze rozšířit o výstup na Černou věž, o prohlídku Jihočeského muzea, či vycházku do nejbližšího okolí města.